Zpět na všechny epizody

Jak prožít léto bez nehody a jak si poradit se správnou domácí léčbou? Co nesmí chybět v domácí lékárničce a proč nedat na babské rady při vytahování klíšťat? O tom všem v novém díle podcastu ŽIVOTOZPRÁVY hovořila praktická lékařka MUDr. Hana Matějková.

Jestli se v létě něčemu prakticky nevyhneme, pak je to rozhodně slunce. To se navíc zdá být rok od roku silnější, takže opalovací krémy s ochranným faktorem 50+ jsou dnes už v podstatě nezbytností. Pokud chceme během dne vyváznout bez spálenin, pak je třeba se pravidelně mazat zhruba třikrát denně, případně po každém vykoupání.

Pro případ spálenin by nám doma nebo v cestovním za­vazadle neměl chybět ošetřující přípravek s panthenolem (provitamin B5), po nějaký čas se pak zcela vyhýbáme návratu na slunce. Na související bolest lze užít Ibalgin, Paralen či jiné volně prodejné léky. Při přetrvávajících potížích vyhledáme lékaře.

Ze slunce také vznikají úžehy, kterým můžeme předcházet pokrývkou hlavy. Vedle toho úpaly souvisí obecně s přehřátím organismu a dojít k nim může i ve stínu, třeba při náročnější fyzické činnosti. Oba problémy se mohou projevovat podobně (bolesti hlavy, zvracení a zarudlá kůže), jsou zde však i jisté rozdíly.

Léčba zahrnuje především uměřené chlazení organismu, podávání antipyretik (např. paralen) a doplňování tekutin, ideálně neperlivých s obsahem minerálů. Více o léčbě i rozlišení těchto stavů se dočtete v našem podrobném článku o úpalu a úžehu.

Kombinace vysokých teplot a různých letních aktivit může mít za následek dehydrataci. Obzvláště děti a starší lidé mohou zapomínat pravidelně doplňovat tekutiny, navíc mívají i těžší příznaky. Avšak ani lidem ve středním věku se dehydratace nijak nevyhýbá. Rizikové je zejména letní popíjení alkoholu, ale také všech sycených nápojů, neboť bublinky vytváří falešný pocit „napitosti“.

Přečtěte si, jak by měl vypadat správný pitný režim s ohledem na individuální potřeby, a také jak rozpoznat a léčit příznaky dehydratace u dos­pělých, dětí i seniorů.

Velkou kapitolou léta jsou rovněž alergie. V létě vrcholí pylová sezóna travin a bylin, velmi snadno může dojít i k nějakému tomu hmyzímu kousnutí či bodnutí. Diagnostikovaní alergici už jsou se svou situací většinou obeznámeni a nosí s sebou antihistaminika, případně i silnější léky pro případ pohotovosti.

Nicméně i obecná populace může být ohrožena na životě hmyzím bodnutím, jestliže k němu dojde poblíž dýchacích cest.

Klíšťata nás v Česku obtěžují po většinu roku, nicméně různé letní výlety i všední návštěvy parku značně zvyšují pravděpodobnost přisátí. Těmto setkáním se snažíme pokud možno předejít (repelenty, světlé oblečení, chůze po zpevněných cestách) a po každém pobytu venku se kontrolujeme.

Včasné nalezení a odstranění klíštěte snižuje riziko přenosu bakterie lymské boreliózy. Při výskytu typické kruhové vyrážky navštívíme lékaře, který předepíše antibiotika.

V případě nebezpečnějšího viru klíšťové encefalitidy bohužel nehraje rychlost odstranění žádnou roli, zato však se před virem můžeme chránit očkováním. To je nově osobám od 50 let plně hrazeno pojišťovnou, vzhledem k závažnosti onemocnění se však vyplatí očkovat v jakémkoli věku. Nemoc se zpočátku projevuje příznaky podobnými chřipce, následně však nabírá vážný vývoj.

K létu také patří všemožné grilovačky, opékačky, koupalištní bufety a třeba i nějaká ta zahraniční gastronomie. Běžně se však stává, že se sníme něco zkaženého z horka (typicky různé majonézy) nebo in­fikovaného bakteriemi a viry. V některých situacích je náročnější dodržovat základní hygienické návyky, nebo nám zkrátka jen nesedne nějaký těžký smažený langoš nebo hranolky. Nevolnost, průjmy, horečky, břišní křeče – lidově řečeno „střevní chřipka“ – pak mohou přijít i velmi brzy po konzumaci.

První pomocí je zde hlavně doplňovat tekutiny, nejlépe hodně chlazené, neboť je v sobě lépe udržíme. Alespoň 5 dní pak jíme jen lehčí, nezatěžující jídlo (tj. nesmažené, bez výrazného koření). V případě výskytu vážnějších potíží navštívíme lékaře, může se totiž jednat o nějakou nebezpečnější infekci.

V lékárnách lze také zakoupit tzv. CRP test, kterým lze alespoň orientačně odhalit nebo vyloučit výskyt bakteriální či virové infekce, například během zahraniční dovolené – můžete tak zjistit, zda pro jistotu nenavštívit místního lékaře.

Léto bohužel přináší nespočet příležitostí se zranit. Provozujeme více či méně rizikové sporty, chodíme na dlouhé túry, opravujeme domy či chaty, zapalují se táboráky, větší děti si užívají prázdniny a ty malé zase aktivně pobíhají kolem. Pro každý případ se ujistěte, že máte nejen dostatek náplastí a nějaký ten přípravek pro vyčištění rány, ale také obvazy pro větší rány.

Také si v našich průvodcích můžete osvěžit zásady první pomoci: jak zastavit krvácení a jak ošetřit popáleniny.

V jakých případech si vystačíme se samoléčbou, s čím naopak navštívit praktického lékaře a kdy už rovnou volat sanitku? Co je vhodné přibalit malému dítěti do kočárku třeba i na obyčejnou procházku ke hřišti? A doporučují lékaři podávat na nevolnost obyčejnou colu? Poslechněte si rozhovor na YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách.