Rotaviry: Komplexní přehled

Rotavirus je velmi nakažlivý virus, který způsobuje průjem. Ačkoli je tato infekce nepříjemná, obvykle se léčí doma zvýšeným příjmem tekutin, aby se zabránilo dehydrataci. Příležitostně vyžaduje závažná dehydratace v nemocnici podávání tekutin intravenózně.

Úvod

Rotaviry jsou hlavní příčinou těžkého průjmu u malých dětí po celém světě. Závažnost tohoto onemocnění zdůrazňuje fakt, že zhruba u 2,3 milionu dětí průběh infekce vyžaduje hospitalizaci. Tyto viry patří mezi nejčastější patogeny způsobující gastroenteritidu u dětí mladších pěti let, která je důvodem hospitalizace až z 40%. Rotaviry jsou zodpovědné za více než 500 000 úmrtí ročně, přičemž většina těchto úmrtí se vyskytuje v rozvojových zemích.

Klasifikace rotavirů

Rotaviry patří do čeledi Reoviridae a jsou klasifikovány jako dvojvláknové RNA viry o průměrné velikosti 60–80nm. V současnosti bylo klasifikováno 10 hlavních skupin rotavirů, označených písmeny A až J. Z těchto skupin jsou rotaviry A nejčastější příčinou onemocnění u lidí. Každá skupina má svou vlastní charakteristickou genovou sekvenci a antigeny na povrchu viru.

Přenos a šíření

Rotaviry se šíří především fekálně-orální trasou. To znamená, že se vir může šířit přímým kontaktem s infikovaným člověkem nebo konzumací kontaminované vody či potravy. Onemocnění s tímto šířením se také označují jako „nemoci špinavých rukou“ a objevují se v kolektivech se sníženými hygienickými standardy. Děti jsou obzvláště náchylné k nákaze, protože často dávají ruce do úst a mohou snadno konzumovat kontaminované předměty. Inkubační doba  se pohybuje v rozmezí 1 – 3 dnů.

Příznaky onemocnění

Infekce rotavirem se obvykle projevuje náhlým nástupem průjmu, zvracením a horečkou. Průjem může být vodnatý a trvat několik dní. Dalšími příznaky mohou být bolest břicha a ztráta chuti k jídlu. K vážným komplikacím patří dehydra­tace, křeče a malaabsorpce. Dehydratace je vážný stav vyžadující okamžitou lékařskou péči.

Mechanismus nemoci

Rotaviry napadají buňky tenkého střeva zvané enterocyty. Jak­mile viry osídlí enterocyty, dochází ke strukturním a funkčním změnám střevního epitelu. Po vstupu do buňky začne virus replikovat svou RNA a produkovat virové proteiny. Zajímavým aspektem rotavirů je, že produkují protein zvaný NSP4, který působí jako enterotoxin. Tento toxin stimuluje sekreci vody a elektrolytů z enterocytů do střevního lumen, což vede k průjmu.

Imunitní odpověď

Po infekci rotavirem začne imunitní systém těla reagovat produkcí protilátek. Hlavními protilátkami, které reagují s rotaviry, jsou IgG a IgA (imunoglubiliny G a A). Tyto protilátky se vážou na viry a brání jim v infekci dalších buněk. Kromě toho tělo produkuje i další obranné molekuly, jako jsou interferony, které pomáhají bránit tělo před virovými infekcemi.

Diagnostika a detekce

Diagnostika rotavirové infekce se obvykle provádí detekcí viru nebo jeho antigenů ve stolici pacienta. K tomu se často využívá metoda zvaná enzymová imunoanalýza (ELISA). Další metodou je polymerázová řetězová reakce (PCR), která může detekovat virovou RNA v klinických vzorcích. PCR i ELISA  mají vysokou citlivost a mohou být použity k detekci nízkých koncentrací virů.

Prevence a léčba

Nejlepším způsobem, jak předcházet rotavirové infekci, je vakcinace. Existují vakcíny, které byly vyvinuty k ochraně dětí před rotavirovou gastroenteritidou. Tyto vakcíny jsou účinné a bezpečné a podávají se ústy. Po zavedení vakcinace byl zaznamenán pokles hospitalizací z důvodu rotavirové infekce o 67 % a počty smrtelných průjmů poklesly o 42 %. Pokud dojde k infekci, hlavním cílem léčby je zabránit dehydrataci, především podáváním rehydratačních roztoků pacientovi. V těžkých případech může být nutná hospitalizace a intravenózní rehydratace. Nelze opomenout ani potřebu zvýšené hygieny a dezinfekce rukou, dezinfekce povrchů, hraček a izolaci nemocných dětí mimo kolektiv.