Rotaviry: Komplexní přehled

Rotavirus je velmi nakažlivý virus, který způsobuje průjem. Ačkoli je tato infekce nepříjemná, obvykle se léčí doma zvýšeným příjmem tekutin, aby se zabránilo dehydrataci. Příležitostně vyžaduje závažná dehydratace v nemocnici podávání tekutin intravenózně.

Úvod

Rotaviry jsou hlavní příčinou těžkého průjmu u malých dětí po celém světě. Závažnost tohoto onemocnění zdůrazňuje fakt, že zhruba u 2,3 milionu dětí průběh infekce vyžaduje hospitalizaci. Tyto viry patří mezi nejčastější patogeny způsobující gastroenteritidu u dětí mladších pěti let, která je důvodem hospitalizace až z 40%. Rotaviry jsou zodpovědné za více než 500 000 úmrtí ročně, přičemž většina těchto úmrtí se vyskytuje v rozvojových zemích.

 

Klasifikace rotavirů

Rotaviry patří do čeledi Reoviridae a jsou klasifikovány jako dvojvláknové RNA viry o průměrné velikosti 60–80nm. V současnosti bylo klasifikováno 10 hlavních skupin rotavirů, označených písmeny A až J. Z těchto skupin jsou rotaviry A nejčastější příčinou onemocnění u lidí. Každá skupina má svou vlastní charakteristickou genovou sekvenci a antigeny na povrchu viru.

Pilulka odborník PharmDr. Jana Krejcarová říká:

„Rotavirové infekce jsou velmi rozšířené především v dětských kolektivech, nakazit se mohou ale i dospělí. Laboratorní diagnostika je prováděna průkazem virového antigenu ve stolici metodou ELISA či imunochromato­grafickými testy. Další možností, avšak finančně náročnější, je důkaz nukleové kyseliny pomocí molekulárně-biologických metod. 

 

Vzniklé průjmové onemocnění ohrožuje jedince především ztrátou tekutin a minerálů a při těžké dehydrataci, kdy dochází k úbytku více jak 10% tělesné hmotnosti, je nutná hospitalizace. U miminek a malých dětí je třeba počítat s pečlivým ošetřením kůže, především plenkové oblasti, a zamezit tak vzniku opruzenin. Akutní příznaky většinou odezní během 2–3 dnů, ale celkové projevy trvají zhruba 10 dní. Po prodělané průjmové chorobě se může objevit dočasná intolerance laktózy, protože enzym, který ji štěpí je přítomen ve sliznici tenkého střeva a ta bývá poškozena.“

Přenos a šíření

Rotaviry se šíří především fekálně-orální trasou. To znamená, že se vir může šířit přímým kontaktem s infikovaným člověkem nebo konzumací kontaminované vody či potravy. Onemocnění s tímto šířením se také označují jako „nemoci špinavých rukou“ a objevují se v kolektivech se sníženými hygienickými standardy. Děti jsou obzvláště náchylné k nákaze, protože často dávají ruce do úst a mohou snadno konzumovat kontaminované předměty. Inkubační doba  se pohybuje v rozmezí 1 – 3 dnů.

 

Příznaky onemocnění

Infekce rotavirem se obvykle projevuje náhlým nástupem průjmu, zvracením a horečkou. Průjem může být vodnatý a trvat několik dní. Dalšími příznaky mohou být bolest břicha a ztráta chuti k jídlu. K vážným komplikacím patří dehydra­tace, křeče a malaabsorpce. Dehydratace je vážný stav vyžadující okamžitou lékařskou péči.

Mechanismus nemoci

Rotaviry napadají buňky tenkého střeva zvané enterocyty. Jak­mile viry osídlí enterocyty, dochází ke strukturním a funkčním změnám střevního epitelu. Po vstupu do buňky začne virus replikovat svou RNA a produkovat virové proteiny. Zajímavým aspektem rotavirů je, že produkují protein zvaný NSP4, který působí jako enterotoxin. Tento toxin stimuluje sekreci vody a elektrolytů z enterocytů do střevního lumen, což vede k průjmu.

 

Imunitní odpověď

Po infekci rotavirem začne imunitní systém těla reagovat produkcí protilátek. Hlavními protilátkami, které reagují s rotaviry, jsou IgG a IgA (imunoglubiliny G a A). Tyto protilátky se vážou na viry a brání jim v infekci dalších buněk. Kromě toho tělo produkuje i další obranné molekuly, jako jsou interferony, které pomáhají bránit tělo před virovými infekcemi.

 

Diagnostika a detekce

Diagnostika rotavirové infekce se obvykle provádí detekcí viru nebo jeho antigenů ve stolici pacienta. K tomu se často využívá metoda zvaná enzymová imunoanalýza (ELISA). Další metodou je polymerázová řetězová reakce (PCR), která může detekovat virovou RNA v klinických vzorcích. PCR i ELISA  mají vysokou citlivost a mohou být použity k detekci nízkých koncentrací virů.

 

Prevence a léčba

Nejlepším způsobem, jak předcházet rotavirové infekci, je vakcinace. Existují vakcíny, které byly vyvinuty k ochraně dětí před rotavirovou gastroenteritidou. Tyto vakcíny jsou účinné a bezpečné a podávají se ústy. Po zavedení vakcinace byl zaznamenán pokles hospitalizací z důvodu rotavirové infekce o 67 % a počty smrtelných průjmů poklesly o 42 %. Pokud dojde k infekci, hlavním cílem léčby je zabránit dehydrataci, především podáváním rehydratačních roztoků pacientovi. V těžkých případech může být nutná hospitalizace a intravenózní rehydratace. Nelze opomenout ani potřebu zvýšené hygieny a dezinfekce rukou, dezinfekce povrchů, hraček a izolaci nemocných dětí mimo kolektiv.

Na rotaviry neexistují žádná specifická antivirotika, tedy postupuje se symptomatologicky. Horečku tlumíme antipyretiky, především u malých dětí jako prevenci febrilních křečí. Hlavní zásadou terapie je včasná a dostatečná rehydratace a realimentace, která zabrání dalšímu poškození střevní sliznice. Pokud je dítě kojené, v kojení určitě pokračovat a v mezičase podávat ORS (rehydratační roztok – např. Kulíšek).

 

Komplikace a rizikové faktory

Ačkoli většina případů rotavirové gastroenteritidy je mírná, mohou se vyskytnout komplikace, zejména u malých dětí a u osob s oslabeným imunitním systémem. Dehydratace je nejčastější komplikací a může být život ohrožující, pokud není rychle léčena. Dalšími komplikacemi mohou být elektrolytové nerovnováhy, křeče nebo dokonce encefalopatie spojená s rotavirem. Hlavní příčinou úmrtí na rotavirové infekce může být dehydratace, metabolický rozvrat, srdeční selhání či vdechnutí zvratků.

Rizikovými faktory pro těžkou rotavirovou gastroenteritidu jsou nízký věk (zejména děti mladší než 6 měsíců), nedostatečná výživa, nedostatek kojení a oslabený imunitní systém.

 

Epidemiologie

Rotaviry jsou globálním zdravotním problémem. Odhaduje se, že každý rok způsobí 111 milionů případů průjmu vyžadujících ambulantní léčbu, 25 milionů případů vyžadujících hospitalizaci a 200 000 úmrtí u dětí mladších pěti let. Většina těchto úmrtí se vyskytuje v subsaharské Africe a jižní Asii.

 

Historie a výzkum

Rotaviry byly poprvé identifikovány v roce 1973. Od té doby bylo provedeno mnoho výzkumů zaměřených na pochopení biologie viru, mechanismu nemoci a vývoj efektivních vakcín. Výzkum také ukázal, že rotaviry mohou infikovat nejen lidi, ale i mnoho druhů zvířat, včetně ptáků, prasat a skotu.

 

Budoucnost a výzvy

Ačkoli vakcíny proti rotaviru mají velký potenciál snížit počet případů a úmrtí, stále existují výzvy spojené s jejich širokým nasazením, zejména v rozvojových zemích. Kromě toho je třeba provádět další výzkum k identifikaci nových kmenů rotavirů a k pochopení, jak se viry mění a adaptují v průběhu času.

 

Zajímavosti o rotavirech

Rotaviry byly pojmenovány podle svého charakteristického vzhledu pod elektronovým mikroskopem, kde viry vypadají jako kola. Slovo „rota“ pochází z latiny a znamená „kolo“. Navíc, ačkoli rotaviry postihují především děti, mohou infikovat osoby všech věkových skupin, včetně dospělých.

 

Závěr

Rotaviry jsou hlavní příčinou těžkého průjmu u dětí po celém světě. Ačkoli existují účinné vakcíny, stále je třeba provádět další výzkum a vzdělávání veřejnosti o důležitosti prevence a léčby. Rychlá diagnostika a léčba mohou zabránit komplikacím a zlepšit výsledky pro ty, kteří jsou infikováni.

 

Zdroje

https://szu.cz/te­mata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/r/rota­virove-infekce/rotavirove-gastroenteritidy/
https://szu.cz/…akteristiky/
https://www.nzip.cz/…rove-infekce
 https://www.nzip.cz/…irove-prujmy

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2017/04/04.pdf

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2010/03/10.pdf

https://profi­medicina.cz/ro­tavirove-infekce-ockovani-jako-nejucinnejsi-forma-prevence/

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2009/06/17.pdf

 

Autor článku

PharmDr. Jana Krejcarová

Již na gymnáziu jsem měla v oblibě biologické a chemické předměty, takže rozhodnutí pro farmaceutický obor bylo jednoduché. Po absolvování Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy jsem zapadla mezi řady lékárnic a lékárníků s odhodláním pomáhat lidem. Práce lékárnice je každodenním motorem pro hledání nových informací, sledování vývoje zdravotnického odvětví. Ve volném čase se ráda věnuji muzice a aktivně relaxuji v přírodě.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.