Botulismus je vzácné, ale velmi závažné neuroparalytické onemocnění způsobené bakterií Clostridium botulinum, která produkuje nebezpečný neurotoxin. Tento toxin se vyznačuje schopností způsobovat paralýzu, což může končit vážnými zdravotními komplikacemi. Jedná se o život ohrožující stav, který postihuje nervový systém a způsobuje ochrnutí svalů. Jaký je mechanismus působení tohoto toxinu a jak lze onemocnění předcházet?

Botulismus má poměrně dlouhou historii, první popsané případy pocházejí ze starověku. První zmínky jsou spojené s konzumací kontaminovaných potravin. Přesnou příčinu bylo velmi těžké pochopit a byla spojována s různými mystickými vysvětleními. Velký průlom pochopení této nemoci přišel v 19. století, kdy se vědci začali plně věnovat identifikaci faktorů, které stály za rozvojem onemocnění. V roce 1895 belgický lékař Emile van Ermengem objevil bakterii Clostridium botulinum. Tento objev byl klíčový pro lepší porozumění nemoci, příznaků a následné léčby. Později byla bakterie spojena s výrobou neurotoxinu, který botulismus způsobuje. 

Důležitým mezníkem pak bylo vytvoření vakcíny a dalších léčebných postup, které umožnily vést úspěšný boj s tímto onemocněním. Historie botulismu nám pomáhá pochopit vývoj lidské společnosti a moderní medicíny ve vztahu k porozumění a řešení tohoto závažného zdravotního problému. 

• Clostridium botulinum

Jedná se o grampozitivní, anaerobní tyčinku, která tvoří spory při vhodných podmínkách. Bakterie produkuje jed (botulotoxin), který napadá nervovou soustavu. Jedná se o jeden z nejsilnějších paralytických jedů. Pro lepší představu, 1 g krystalického botulotoxinu by dokázal být smrtelný pro 1 milion lidí v populaci. Jeho cílem je především napadení nervů inervující svaly, tím dochází k jejich ochrnutí. Na místě je neodkladný lékařský zásah, neboť může dojít k ochrnutí dýchacích svalů a následnému udušení. Obvykle se nenachází v lidském těle. Vzniká v nedokonale sterilizovaných potravinách, například v konzervách. Varovným signálem může být nafouknuté víčko konzervy. 
 

Typy botulismu

• Kojenecký botulismus

Jedná se o typ botulismu, který je nejčastěji způsoben požitím spor, které produkují toxin. Trávicí systém u kojenců má menší schopnost ničit bakterie, protože jejich střevní mikroflóra není dostatečně zralá, aby dokázala zamezit šíření Clostridium botulinum. Nekyselé žaludeční šťávy miminka, tělesná teplota a anaerobní prostředí tvoří ideální podmínky pro vývoj bakterie a následnou produkci botulotoxinu. Nemocí jsou nejvíce ohroženi jedinci v prvním roce života, zejména pak prvních 6 měsíců života. 

• Alimentární botulismus

Potravinový botulismus vzniká jako následek konzumace potravin obsahujících botulotoxin. Nejčastěji tomu tak bývá u domácích zeleninových konzerv nebo klobás. Clostridium botulinum žije ve střevech domácích zvířat, a při špatném upravení produktů při domácí zabíjačce může dojít ke kontaminaci. Z výkalů zvířat se také dostává do půdy a odtud pak do zeleniny, kterou když zkonzumujeme špatně umytou, můžeme se nakazit. 

• Raný botulismus

Jedná se o nejméně častý typ onemocnění. Je způsoben kontaminací otevřené rány. Nejčastěji se vyskytuje u narkomanů. 

Příznaky onemocnění botulismem bývají zpravidla velmi závažné, vyžadující intenzivní péči. Mezi hlavní příznaky alimentárního botulismu patří:

• postižení hlavových nervů
• dvojité, mlhavé vidění
• sucho v ústech
• porucha polykání
• porucha mluvení
• nevolnost
• zvracení
• křeče v břiše
• ochrnutí s poruchou činnosti dýchacích svalů a srdce

Příznaky u kojeneckého botulismu: 

• zácpa
• netečnost
• obtíže při sání
• svalová ochablost a porucha polykání

Raný botulismus má stejné klinické příznaky jako alimentární onemocnění botulismem. Příznaky se mohou více projevovat na straně infikovaného zranění. Nesetkáváme se s příznaky postižení trávicího traktu. 

Inkubační doba

Čím dřív se onemocnění projeví, tím závažnější je jeho průběh a prognóza. U alimentárního botulismu inkubační doba trvá 6 až 72 hodin. U raného botulismu pak 4 až 14 dní, zatímco u kojeneckého botulismu se pohybuje od 1 do 30 dní. Onemocnění není přenosné z člověka na člověka.

Diagnostika a laboratorní testy

Obvykle spočívá v provedení anamnézy. Lékaře zajímá, co pacient jedl, jaké má příznaky, kožní poranění a na další okolnosti spojené se vznikem onemocnění. Dále lékař přistupuje k důkladnému fyzikálnímu vyšetření se zaměřením na neurologické příznaky. Zkoumá svalovou slabost, pokles víček nebo koutku, brnění jazyka, dušnost, ochrnutí atd.

U kojeneckého botulismu se lékař zeptá, jestli dítě nekonzumovalo med. Dále ho zajímá zácpa, která bývý prvním příznakem kojeneckého botulismu. Diagnózu botulismu lze stanovit po laboratorním vyšetření stolice, zvratků nebo krve, kde je možné prokázat přítomnost botulotoxinu. 

Při nákaze alimentární cestou se lékaři snaží o vyčištění trávicího traktu a zbavení se co největšího množství toxinu. K tomu pomáhají léky na vyvolání zvracení. U raného botulismu je pak nutné ošetření rány, zbavení se clostridií, někdy může být až nutné odstranění poraněné tkáně chirurgicky. Pokud dojde k diagnóze botulismu včas podává se botulinový antitoxin, který na sebe naváže botulotoxin nacházející se v krvi a zabrání tak dalšímu poškozování nervů. Nicméně antitoxin nedokáže již napravit vzniklé škody v organismu, pouze předejít těm dalším. 

Ve většině případů se poškozené nervy do značné míry zregenerují a pomocí vhodně zvolené rehabilitace se pacienti uzdraví. U kojeneckého botulismu se místo antitoxinu používá botulinový imunoglobulin, který má podobné účinky. Při léčbě raného botulismu se předepisují antibiotika, u ostatních forem botulismu je to nežádoucí. V případě nedostatečného dýchání pacienta se přistupuje k připojení na umělou plicní ventilaci. Doba připojení se liší podle závažnosti zdravotního stavu, obvykle trvá několik týdnů. Nedílnou součástí léčby bývá rehabilitace, která se soustředí na zlepšení mluvení, polykání, hybnosti a dalších funkcí, které byly vlivem botulismu narušeny.

Prevence je pro výskyt botulismu zásadní, a proto je důležité dodržování technologických a skladovacích postupů při výrobě masa, ryb a zeleninových konzerv. Mezi těmito postupy se rozumí: 
 

• v provozu podrobte nekyselé potraviny sporicidnímu záhřevu (120 °C po minimální dobu 3 minuty). Tento zákrok ničí Clostridium botunlinum i jeho spóry,
• použijte konzervanty jako je sůl, dusitany v dostatečném množství,
• udržujte hodnotu pH pod 4,5, pokud je to možné,
• důkladně kontrolujte uzávěry, plechovky, víčka,
• balte zeleninu a houby do folií a obalů, tak aby nedošlo k vytvoření podmínek atmosféry bez kyslíku,
• skladujte potraviny a pokrmy při teplotách 3 °C a nižší,
• při domácím zavařování vařte potraviny alespoň po dobu 20–100 minut při 121 °C,
• před konzumací je vhodné tyto potraviny povařit nad 121 °C po dobu 10 minut,
• nejezte konzervy v případě, že je nafouklé víčko, jinak poškozený obal nebo jídlo zapáchá

Estetická medicína používá botulotoxin v tak malé koncentraci, že látka není toxická. Hlavním cílem použití je přerušení přenosu mezi konkrétním nervem a svalem. Díky tomuhle mechanismu lze uvolnit nevhodně stažený sval. I když většina z nás spojuje botulotoxin převážně s estetickou medicínou má využití také v neurologii nebo dermatovenerologii. V estetické medicíně je jeho použití ideální pro ošetření a vyhlazení vrásek. 

Jakmile totiž konkrétní nerv uvolní sval, vráska zmizí. Ideálním místem pro aplikaci botulotoxinu jsou vrásky na čele, mimické vrásky, ale také pro vrásky v oblasti nosu. V dolní polovině obličeje se jeho použití nedoporučuje, protože by mohl nevhodným způsobem ovlivnit mimiku. Botulotoxin je také vhodným pomocníkem pro řešení nadměrného pocení. Dokáže svou funkcí ovlivnit potní žlázky v konkrétní oblasti.

Jeho aplikace v estetické medicíně se provádí injekční formou v podobě jemných vpichů. Po aplikaci lékaři doporučují zůstat nějakou dobu ve stoje, neležet, protože by se látka mohla přemístit na jiná místa. Přibližně týden pak nenavštěvovat solária, masáže a kosmetiku. Výsledky po ošetření jsou viditelné zhruba tři až čtyři měsíce. Botulotoxin se nesmí aplikovat v těhotenství, při kojení, u osob se nervovými poruchami a alergiemi.

I když se jedná o vzácné onemocnění, postihuje lidi na celém světě, i když v malém množství. Přestože procento případů zůstává relativně nízké, onemocnění zůstává výzvou pro veřejné zdravotnictví na celém světě. Kontrola botulismu v potravinách a vodních zdrojích je nezbytná pro udržení bezpečnosti potravin a prevenci botulismu u lidí. To zahrnuje důkladné kontroly a bezpečnostní postupy během výroby, skladování a distribuce potravin. Neméně důležité je testování vodních zdrojů a potravin na přítomnost clostridií. Osvěta a informování veřejnosti vede klíčovou roli v prevenci botulismu. 

Botulismus, i přes to jaké je to vzácné onemocnění, zůstává vážným zdravotním problémem, a to kvůli nebezpečnému neurotoxinu produkovanému bakterií Clostridium botulinum. Bakterie produkuje jed (botulotoxin), který napadá nervovou soustavu. Jedná se o jeden z nejsilnějších paralytických jedů. Nejčastější typy botulismu jsou alimentární, kojenecký a raný. Důsledná prevence a dodržování bezpečnostních opatření v potravinářství jsou klíčové pro snížení rizika botulismu. 

V medicíně se tento toxin používá k ošetření a vyhlazení vrásek, což přináší pacientům estetické výhody. To nám připomíná, jak věda a medicína dokáží využít i látky, které původně byly považovány za nebezpečné, k pozitivním účelům pro zlepšení kvality života. Veřejné zdraví a estetická medicína nás učí, jak správně využívat vědecké poznatky pro ochranu zdraví a krásy.

https://www.nzip­.cz/clanek/1686-botulismus

https://www.wi­kiskripta.eu/w/Bo­tulismus

https://szu.cz/te­mata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/b/botu­lismus/botulis­mus-zakladni-informace-o-onemocneni/

https://www.vy­zivaspol.cz/bo­tulismus/

https://www.lf­.upol.cz/file­admin/userdata/LF/hip­pokratuv_dum/in­fekcni/Botulis­mus.pdf

https://www.do­macimed.cz/med-a-kojenecky-botulismus

https://cs.me­dlicker.com/110-botulismus-priznaky-projevy-diagnostika-a-lecba

https://www.per­fectclinic.cz/btx/